Svátek má: Lýdie

Zprávy

Velikost textu:

Tak jak je to s nervovým plynem – Západ nebo Rusko?

Tak jak je to s nervovým plynem – Západ nebo Rusko?

Celý víkend měly západní země práci s tím, s čím má Rusko už týden bohaté zkušenosti, a to v popírání, že by právě ony vytvořily (nebo použily) nervově paralytický plyn „Novičok“.

Ilustrační foto
19. března 2018 - 04:20

Britské ministerstvo zahraničí označilo předpoklad stálého představitele Ruska Vladimira Čižova u EU o možném zapojení vojenské laboratoře Porton Down do incidentu v Salisbury za nepravdivý, uvedla BBC. „Je to jen další marný pokus odvrátit historii ruského státu od skutečnosti, že Rusko hrubě porušilo své mezinárodní závazky,“ uvedlo MZV Velké Británie.

Stálý zástupce Ruska při EU Vladimir Čižov totiž v neděli v rozhovoru s BBC na otázku, jak se nervově paralytický plyn ocitl v Salusbury řekl: „Když máte nervový agens nebo něco jiného, tak si zkontrolujte  vzorky, které jsou ukládány ve vašich laboratořích. A Porton Down, jak všichni víme, je největší instalace armády ve Velké Británii, která se zabývá výzkumem chemických zbraní. A to je opravdu jen osm mil (asi 13 km) od Salisbury." Reportér BBC na oplátku požádal, zda to znamená, že je Porton Down je zodpovědný za otravu Skripala a jeho dcery, na což Čižov popravdě odpověděl, že nemá „žádné důkazy“. Poukázal ale přitom na skutečnost, že mnoho sovětských vědců odjelo žít na Západ a sdíleli s ním technologie, na kterých pracovali.

Předtím mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová jmenovala Česko mezi těmi, které mohly „Novičok“ vyrobit (Slovensko, Švédsko, Velká Británie a USA).

Český ministr zahraničí Martin Stropnický řekl, že tato tvrzení jsou „nepodložená" a jedná se o „klasický způsob manipulace s informacemi ve veřejném prostoru", zatímco Švédsko také „razantně" toto obvinění odmítlo .

Jistě, může to vypadat jako „zakrývající“ ruská propaganda.

Při takovém činu, který se stal v Salisbury jsou na stole ihned dvě verze tohoto případu: buď se jednalo o provokaci Západu, nebo za tím stálo Rusko. Obě verze však vyvolávají více otázek, než odpovědí.

Pro druhou verzi vypovídá tvrzení, že bojová látka, zvaná „Novičok“ byla vyrobena v bývalém Sovětském zsvazu, respektive v Uzbekistánu. Rovněž tak, že Sergej Skripal byl v Rusku odhalen jako „zrádce“ a byl i nadále spolupracovníkem britské rozvědky. A druhé verze se ihned, po uplynutí „ultimáta“ Moskvě, kdy žádala vysvětlení, chopila britská premiérka Theresa Mayová, která ohlásila sankce proti Rusku. A spustila se kaskáda ideologické solidarity západních zemí s Londýnem proti Rusku.

Ale co už jako ruská zakrývající propaganda nevypadá, jsou jiná fakta.

Rusko vysvětlilo, že není zemí, která bude skákat podle Londýna a přijímat ultimáta, a od počátku popíralo svoji účast na útoku na bývalého agenta GRU slovy „absdurdní nesmysl“. Navíc žádalo Londýn, aby bylo zapojeno do vyšetřování a aby ji Británie poskytla vzorek plynu, podle něhož by se dala určit laboratoř jeho výroby.

To ovšem Británie odmítla.

Ale i bez toho visí otazník pro každého pozorovatele nad slovy Mayové, že za činem stojí „vysoce pravděpodobně“ Ruská federace. Neřekla: „Máme usvědčující důkaz“. Člověk nemusí mít právnické vzdělání, aby pochopil, že „pravděpodobnost“ není „důkaz“. A s tím dosud britská strana nevystoupila. Ani ji nezarazilo, že by Ruskou použilo poněkud amatérsky jed, který by prstem přímo ukázala něj. A ni to, že by šlo o gigantický průšvih před volbou Putina a pořádáním mistrovství světa ve fotkale, který by si patrně Moskva i časového hlediska rozmyslela.

Jaroslav Bašta: Nejdříve se střílí, potom vyšetřuje

Za druhé, výrobou nervově paralytických plynů a jejich testováním, se zabývaly mnohé země, i bývalé Československo. Ne pro nic zanic se plácáme po zádech protichemickou jednotkou, která má své bohaté zkušenosti s chemickými zbraněmi v minulosti. Dnešní popírání účasti na Salisbury může být oprávněné, ale popírat i minulost zasahující do současnosti je dělat z dospělých lidí hlupáčky. To samé platí pro ostatní země, které jmenovala „akási baba na ministerstvu zahraničí“, jak prohlásil opovržlivě bývalý slovenský premiér Dzurinda.

Zde to začíná vypadat spíše jako západní „zakrývající“ propaganda.

Západní země se snaží vypadat jako nevinnost sama, která snad nikdy neměla s chemickými zbraněmi nic společného. Když Rusko loni oznámilo, že pod dohledem OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní) zničilo poslední zásoby svých chemických zbraní a vyzvalo Spojené státy, které tak ještě neučinily. Snahou Západu je (typickým projevem bylo prohlášení generálního tajemníka NATO Stoltenberga) zařadit otravu v anglickém Salisbury do „širšího“ kontextu údajně „agresivního“ Ruska, ať už na Krymu, na východní Ukrajině atd.. Samozřejmě nelze nezmínit i masivní, ovšem bez jakéhokoliv důkazu (na základě „přesvědčení“), tvrzení o „vměšování“ Ruska do všech voleb na planetě, v západní Evropě a USA zvláště. Přičemž Západ jen reaguje na tyto zločinné rejdy konstruktivně a umírněně posunutím armád na ruské hranice a dosud nevídanými částkami na zbrojení a vysvětlováním pravdy proti kremelské propagandě. Uspěchaná reakce Londýna se sankcemi pak ale vypadá manévr, který přehlušuje podstatu zjištění, kdo vlastně vyrobil a použil bojový plyn.


Politici „demokratického“ Západu už mají máslo na hlavě, a není třeba více zdůrazňovat, že jsou ochotni pro své záměry lhát třeba celému světu. V případě záminky „zbraní hromadného ničení“ v Iráku a následující invaze se účastnila i Česká republika v partě „ochotných“ zemí vedených USA, ačkoliv k tomu neměly mandát OSN.

Za současného stavu věcí nelze vyloučit z otravy Skripala v Anglii ani Ruskou federaci, ale ani provokaci Západu, respektive Velké Británie proti Rusku. Z toho, co bylo dosud veřejnosti předloženo z obou stran, jsou si obě verze rovnocenné, stejně jako strašidelné. Ve svých důsledcích.

(Jiří Kouda, prvnizpravy.cz, foto: arch.)